Mastitida je významné onemocnění v chovu skotu, které způsobuje chovatelů znatelné ekonomické ztráty. Mastitidy se dělí na klinické a subklinické. Typickými příznaky klinické mastitidy je otok, zarudnutí a bolestivost mléčné žlázy, přítomnost vloček v mléce, nebo mléku nepodobný sekret. U subklinických mastitid bývá zjišťován pouze zvýšený počet somatických buněk v mléce. Vyhodnocen byl fenotypový vliv exteriéru vybraných exteriérových znaků vemene na výskyt klinické mastitidy a počet somatických buněk u holštýnského skotu. Údaje o výskytu klinické mastitidy byly zaznamenávány v šesti podnicích v České republice po dobu 14 let. Hodnoceny byly dojnice pouze na první laktaci. Klinická mastitida byla sledována v sedmi obdobích laktace a souhrnně za celou laktaci. Počet somatických buněk byl sledován v deseti kontrolních dnech po 30 dnech a průměrně za celou laktaci. K popisu zevnějšku prvotelek holštýnského skotu se řídil příslušnou metodikou, přičemž jednotlivé znaky byly hodnoceny na stupnici od 1 do 9. Celkem byly použity záznamy od 17 622 dojnic. Nejvyšší výskyt klinické mastitidy byl zaznamenán v první fázi laktace. Mezi znaky exteriéru, které měly nejvyšší vliv na výskyt klinické mastitidy a počet somatických buněk, patřily pření upnutí vemene a hloubka vemene. Se vzrůstající hloubkou vemene se zvyšuje incidence tohoto onemocnění. Byla navržena vhodná selekční kritéria výběru prvotelek. Jednalo se o pevně upnuté přední čtvrtě, přední a zadní struky umístěné ve středu čtvrtí, střední délka struků, méně upnuté a výše upnuté vemeno, výrazný závěsný vaz, střední šířka vemene a střední skóre tělesné kondice (BCS 3 – 4). Optimální bodové hodnocení exteriéru z hlediska nízkého výskytu klinické mastitidy se většinou shodovalo s optimálním bodových hodnocením z hlediska nízkého počtu somatických buněk.