Šlechtění hrálo a stále hraje významnou úlohu ve zlepšování efektivity chovu zvířat. Chovatelé dnes čelí mnohým výzvám, které se týkají udržitelnosti produkce. Ty zahrnují dopad živočišné produkce na životní prostředí a klima, obavy o rostoucí nedostatek přírodních zdrojů (voda, půda, krmivo, genetická diverzita), starost o dobré životní podmínky, zdraví a antimikrobiální rezistenci zvířat. Klíčovou roli při zpracování těchto výzev hraje zavádění nových technologií v chovu dojnic, dostupnost a možnost zpracování velkých objemů dat, které informují o stavu zvířat i o prostředí, v němž produkují. Data ze senzorů umožňují definovat nové, dříve těžko měřitelné fenotypy, ke kterým patří například emise metanu, složení bachorového mikrobiomu, minoritní složky mléka predikované infračervenou spektrometrií nebo znaky chování. V období klimatických změn získává na významu celková odolnost zvířat. K jejímu vyjádření jsou využívány především údaje o kolísání denní užitkovosti v odezvě na působení stresujících událostí. Variance a autokorelace odchylek denního nádoje jsou nadějnými indikátory odolnosti, které jsou geneticky příznivě korelovány se znaky zdraví, plodností a dlouhověkostí dojnic. Zohlednění resilience v chovném cíli má potenciál přispět ke zlepšení zdravotního stavu, odolnosti, plodnosti a dlouhověkosti populace dojnic chovaných v České republice.