Dojivost krav je v EU ve srovnání s jinými světadíly nejvyšší. Tomu odpovídá i skutečnost, že se ve 27 členských státech EU chová přibližně jen 7 % světových stavů dojených krav, zatímco podíl na globální produkci mléka je odhadován až na 20 %. Mezi členskými státy EU však existují rozdíly v intenzitě chovu skotu, v produkci mléka, v soběstačnosti a samozřejmě i v ekonomických výsledcích. Nejvyšší produkci kravského mléka mývá každoročně Německo, Francie, Itálie a Polsko a společně s Nizozemím představovalo těchto pět států zhruba 66 % dodávek mléka v roce 2022. Podíl ČR na produkci EU činil v minulých letech kolem 2 %. ČR vyniká mezi členskými státy nadprůměrnou dojivostí krav, která patří mezi nejvyšší nejen v EU, ale také celosvětově. V ČR byly v roce 2022 dodávky mléka na hektar zemědělské půdy 899 kg, což je na podobné úrovni jako průměr EU, ale bylo v ČR chováno méně skotu na 100 hektarů zemědělské půdy (39 ks) než činil unijní průměr (46 ks). Za rok 2022 byla nejvyšší míra soběstačnosti dosažena v Dánsku a ČR byla v rámci hodnocených států na pozici šesté. Při srovnání výsledků farem v EU (dle údajů FADN) je zřejmé, že nejvyšší náklady vychází v Nizozemí a v Dánsku, pod úrovní EU byly náklady v ČR a nejnižší náklady byly v pobaltských zemích a v zemích východní Evropy.