Rodinový systém chovu prasat je založen na ekologicky a eticky udržitelném přístupu k chovu hospodářských zvířat. Cílem takového přístupu je sladit základní aspekty chovu, jako jsou kvalita života chovaných zvířat včetně jejich přirozených potřeb, ekologické aspekty chovu vzhledem k životnímu prostředí, užitkovost a ekonomiku podniku.
Kojí
cí prasnice se selaty jsou v systému rodinového chovu umístěny ve skupinách – rodinách, ve kterých se v krátkých intervalech střídají plemenní kanci. Malé skupiny prasnic se selaty a postupný odstav představují pro prasata přirozenější podmínky, a pokud jsou splněny všechny důležité požadavky tohoto chovu, i prostředí s nižší stresovou zátěží se všemi pozitivními dopady na zdraví a užitkovost.
Porody prasnic probíhají v individuálních porodních kotcích, po 3–5 týdnech je vytvořen základ rodiny spojením prasnic s přibližně stejně starými selaty. Díky skupinovému ustájení, prostornějším kotcům a přítomnosti kance dochází u kojících prasnic ke spuštění laktační říje a k jejich následnému připuštění. Pro selata tento způsob odchovu znamená výhodu přirozené výživy mateřským mlékem po delší dobu a postupný odstav v sociálně stabilním prostředí. Zároveň však není razantně snížena reprodukční výkonnost prasnic. Z odchovaných skupin se formují skupiny výkrmové, a tak prakticky odpadá odstavový stres, který je v současných chovech jedním z
nejrizikovějších období pro selata.
Metoda pochází z výzkumné práce biologa Alexe Stolby, dále byla rozpracována ve švýcarském institutu FIBL Dr. Beatem Wechslerem a následně experimentálně ověřována. Přestože se v současné době celá řada zahraničních vědeckých pracovišť zaměřuje na podobné alternativní přístupy v chovu prasat (např. skupinové kojení selat nebo připouštění laktujících prasnic), k propojení těchto dvou přístupů běžně v praxi nedošlo. Jediným místem v České republice, kde je v současné době metoda uplatňována ve větším rozsahu, je Biofarma Sasov na Jihlavsku, kde byly postupně v průběhu dvaceti let vyvinuty jedinečné postupy, díky kterým je tento systém dlouhodobě udržitelný.
V rámci společného projektu Biofarmy Sasov a Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., financovaného Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a MZe ČR, byly vyhodnoceny dlouholeté provozní záznamy farmy a porovnány s experimentálními výsledky ze zahraničí s cílem optimalizovat management chovu a technologii ustájení této alternativní metody.
Na základě vyhodnocení a výsledků experimentálních provozů v zahraničí se lze domnívat, že rodinový systém chovu prasat je využitelný nejen pro ekologické, ale i konvenční chovy s nižší koncentrací zvířat.
Příručka, která právě vychází, v sobě zahrnuje přehled dosavadních poznatků a dlouholetých zkušeností Biofarmy Sasov s tímto málo rozšířeným způsobem chovu.
autor text/fotografie: Anne Dostálová, Marek Špinka