Ve čtvrtek 23. listopadu 2023 se uskutečnil ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze Uhříněvsi seminář „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat“, který již tradičně pořádá oddělení Genetiky a šlechtění hospodářských zvířat. Cílem semináře bylo seznámit odbornou, chovatelskou i vědeckou veřejnost s výsledky výzkumu uskutečněného v rámci práce tohoto oddělení v roce 2023.
V tomto roce byly na semináři představeny výsledky výzkumu zaměřené na šlechtění dojeného a masného skotu i prasat při využití genomických postupů. U masného skotu se Ing. Zdeňka Veselá, Ph.D. zaměřila na využití genomické selekce u plemene Aberdeen angus, konkrétně u sonograficky měřeného nejdelšího zádového svalu. Ing. Eva Kašná, Ph.D. představila postup a výhody zapojení krav s domácí užitkovostí do genomické referenční populace při genomické selekci dojeného skotu. Ing. Emil Krupa, Ph.D. se ve své přednášce věnoval možnostem a praktickému využití genomiky ve šlechtění českých populací prasat. Dr. Karel Novák, CSc. pak představil geny přirozené imunity u skotu a celé spektrum jejich využití ve šlechtění skotu.
Seminář navštívilo okolo čtyř desítek účastníků, např. ze zemědělských či chovatelských organizací nebo z univerzit jako je ČZU či JU. Po každé přednášce probíhala diskuze, nejvíce se diskutovalo o typech genomických čipů, které se aktuálně využívají pro odhady genomických plemenných hodnot, o významu imputace (dopočtení) genomických dat a odhadech spolehlivosti plemenných hodnot – jak je upřesňovat a zlepšovat. Zástupci z ČMSCH také podtrhli důležitost inkorporovat na čipy geny, u kterých vědecký výzkum prokáže jejich funkční význam, tj. projevují-li se v určité konkrétní vlastnosti hospodářských zvířat. Genomické čipy jsou tvořeny SNP, SNiPy, které zastupují „geny“, bodová místa na genomu (DNK, dezoxyribonukleové kyselině). Znalost hodnot SNP u jednotlivých zvířat zvyšuje přesnost odhadu genomického založení zvířete, plemenné hodnoty, nutná je i znalost užitkovosti a fenotypu zvířete. Podle struktury a množství SNiPů na čipech je také možné rozvíjet postupy pro odhad plemenných hodnot i pro vlastnosti hospodářských zvířat, pro které nejsou ještě k dispozici velké databáze fenotypových údajů. Mluvilo se také o přesnosti a způsobech měření fenotypových dat, např. ultrazvukových měřeních nejdelšího zádového svalu masného skotu, kde více svazů chovatelů masného skotu využívá jednoho zkušeného posuzovatele. Příspěvek Ing. Evy Kašné byl velice pěkným exkurzem do vývoje metod šlechtění podle genomických markerů přes QTL až po genomiku. Věnovala se také neblahému vlivu inbreedingu u „české populace“ holštýnských býků, jak naznačil aktuální výzkum kolektivu prof. Luboše Vostrého. Prof. Ing. Josef Přibyl, DrSc. vyzdvihl v diskuzi historii šlechtění a významné postavení českých šlechtitelů v poválečném období, kdy struktura šlechtitelských programů byla přebírána některými evropskými zeměmi např. Holandskem. I v moderním období je stále tedy na co navazovat, jak také dokazuje prvenství České republiky v zavedení jednokrokové metody genomického odhadu (ssGBLUP) mezi evropskými státy. V oblasti genomického šlechtění u prasat je asi největším limitem prozatím malý počet genotypovaných zvířat v porovnání se skotem. Důvodem je celkově menší populační základna u českých plemen prasat a neexistující dotační tituly. Situace by se v tomto ohledu ale měla rychle změnit. Dr. Karel Novák, CSc. poukázal na některé známé limity celogenomového hodnocení, které nedokáže postihnout další faktory genetického založení zvířete, především je to zatím panující neadresnost SNiPů a zmínil se také o poznatcích Dr. Ignacy Misztala (University of Georgia), který poukázal na významnou schopnost genomiky urychlit a zintenzívnit šlechtitelský pokrok a tudíž na nutnost použití genomické metody, společně s takovými selekčními indexy, které berou do úvahy kromě produkčních znaků i přežitelnost, zdravotní stav a reprodukční schopnosti zvířat. Jinak se pozitivní dopady genomické selekce projeví silně záporně na reprodukci a životaschopnosti zvířat.
Jak seminář prokázal, oddělení Genetiky a šlechtění se intenzivně věnuje tématům prakticky použitelným v českém chovatelském prostředí a českým zemědělcům tak zásadně pomáhá udržet si konkurenceschopnost v chovatelství na mezinárodní úrovni.
Seminář organizovaly Ing. Ludmila Zavadilová, CSc. a Dr. Ing. Jitka Kyseľová, která seminář uvedla a moderovala.