Oddělení Biologie reprodukce je dlouhodobě známe svojí vysokou úrovní mikromanipulačných technik, které tvoří klíčovou oblast in vitro metodik reprodukce. Tyto metody je možné využít v procesech in vitro oplodnění, ať již na klinikách asistované reprodukce u lidí, nebo v rámci reprodukce hospodářských zvířat, kde v poslední době nachází významné uplatnění v oblasti genových zdrojů.
Mikromanipulační metodiky je však možné velmi úspěšně aplikovat i v oblasti základního výzkumu, který byl odjakživa cílovou doménou tohoto pracoviště. Když hovoříme o špičkové úrovni našich mikromanipulačných technik, nemůžeme opomenout výzkumy na jadérku, sub-organele jádra, která se výraznou mírou podílí na transkripci genetické informace do podoby výsledných bílkovin a tím k tvorbě a fungování celého organismu.
Práce na jadérku začali již před lety, avšak zlom přinesl až práce doktora Fulky, který vyvinul mikromanipulační metodiku, při níž je možné jadérko vyjmout bez poškození oocytu. Jadérko je současně přitom zabaleno do malého množství cytoplazmy, které ho ochrání před působením média, v němž by se po chvíli rozpustilo. Tento objev spustil celou řadu nejrůznějších výzkumů, při níž byly odhaleny mnohé, doposud neobjasněné funkce jadérka.
Výzkumné práce na jadérku pokračují s přestávkami několik let a v současné době zahrnují i moderní přístupy molekulární biologie, jako jsou proteomické, či transkriptomické analýzy. V posledním období se výzkum na oddělení Biologie reprodukce zaměřuje na oblast mezidruhového transferu jadérka, kdy je jadérko jednoho živočišného druhu nahrazeno jadérkem jiného, s cílem sledovat změny a mezidruhové rozdíly, které tento transfer způsobí.
