Na dovolenkových cestách po jižní Evropě můžeme narazit na prasata pobíhající ve výbězích či dokonce volně v krajině. V našich podmínkách dnes nevídané! Většinou se jedná o původní nezušlechtěná plemena, jejichž chov je udržován v rámci speciálních národních programů zaměřených na jejich uchování. Extenzivní chov je odpovídající konstituci těchto plemen. Tato zvířata dokáží využít skromnější zdroje potravy, jsou adaptabilnější a otužilejší ve srovnání s plemeny moderními. Venkovní prostředí lépe odpovídá přirozeným potřebám prasat. Najdeme zde širokou škálu chování, kterou ve velkokapacitních podmínkách prasata nemohou realizovat, jako je rytí, pastva, bahnění či bohaté projevy sociálních interakcí. I z pohledu ekonomiky může být tento způsob chovu přínosem, neboť jsou produkty realizovány s vyšší přidanou hodnotou. Často jsou velmi vyhledávanou značkovou pochoutkou pro náročnější zákazníky, kteří požadují nejen vyšší kvalitu, ale i vyšší úroveň pohody chovaných zvířat.
V České republice je pod programem ochrany genofondu původních plemen zahrnuto přeštické černostrakaté plemeno prasat. Důvodem ochrany a speciálního chovného managementu je přítomnost tzv. primitivních vlastností, které si toto méně zušlechtěné plemeno ponechalo. Patří k nim nenáročnost, odolnost a dobré mateřské vlastnosti. V podmínkách intenzivních chovů bylo nahrazeno vysokoprodukčními plemeny, která zde dosahují lepší výkrmnosti i zmasilosti.
Většina registrované populace přeštických prasat je chována v konvenčních podmínkách a až na výjimky se s venkovními chovy příliš nesetkáváme. Autoři jedné ze studií věnovaných přeštickému plemeni prasat proto ve svém výzkumu sledovali, jaký vliv má zařazení pastvy na užitkovost a kvalitu masa tohoto plemene. V rámci studie byly odzkoušeny různé varianty pastevního managementu i kompletních krmných směsí založených na domácích proteinových plodinách.
V jednom z experimentů byl pokusné skupině přeštických prasat umožněn po dobu výkrmu neomezený přístup na pastvinu. Kromě kompletní krmné směsi tak mohla tato prasata využívat postupně dozrávající píci z oplůtků. Zahrnutí pastvy nijak negativně neovlivnilo denní přírůstky ani jatečné složení těla. Naopak pastevní skupina dosáhla o něco dříve porážkové hmotnosti než skupina bez přístupu na pastvu a zlepšila se i kvalita masa, kde došlo ke změně složení mastných kyselin ve prospěch kyselin PUFA n3. Pastvou byly ovlivněny i některé senzorické vlastnosti masa.
Výsledky dalších experimentů potvrzují zahraniční zkušenosti, že pastvou lze zvýšit i obsah vitaminu E, který jako antioxidant přispívá ke zlepšení skladovatelnosti masa.
Pozitivní přínosy venkovního výkrmu jsou však striktně závislé na nastavení dobrého pastevního managementu a dodržování zásad správné chovatelské praxe.